@WECnuclear_CZ
Site Map About Westinghouse About Nuclear Energy Site Map About Westinghouse About Nuclear Energy
Reakce na názory Jukky Laaksonena

Jukka Laaksonen z Rusatom Overseas se v minulých dnech při prezentaci svých názorů dopustil několika zavádějících vyjádření o společnosti Westinghouse a její technologii AP1000. Řada čtenářů si je jistě vědoma, že firma pana Laaksonena se uchází o dostavbu Temelína, a jeho komentáře tak u nich mohou vyvolávat množství oprávněných otázek.

Westinghouse má za sebou dlouhou a úspěšnou historii rozvíjení českého jaderného průmyslu a chce v ní pokračovat nadále projektem dostavby Temelína. Je pro nás tedy velmi důležité se fakticky vyjádřit k jakýmkoli pochybnostem.

Otázka: Je opravdu možné o jaderné elektrárně AP1000 tvrdit, že je z hlediska bezpečnosti lepší, bezpečnější než ostatní?

Ano. Existuje několik způsobů, jak poměřovat bezpečnost jaderných elektráren. Nejrozšířenějším je Probabilistic Risk Assessment (PRA – „pravděpodobnostní hodnocení rizik”), což je hodnocení pravděpodobnosti výskytu nehody vedoucí k poškození aktivní zóny reaktoru a úniku produktů vzniklých štěpením. PRA se velice běžně používá v celém jaderném průmyslu a pracují s ním i jaderné dozorové orgány. Výsledky tohoto hodnocení, které zkoumala a následně přijala americké jaderná regulační komise (NRC) v rámci úspěšného licenčního řízení, říkají, že AP1000 má zhruba 100 krát lepší výsledky než PRA aktuálně provozovaných elektáren, jež už jsou tak velice bezpečné.

Vedle toho existují další důležitá měřítka, jako např. jak elektrárna dokáže fungovat při teoretické ztrátě dodávek elektrické energie. U AP1000 činí tato doba sedm dní a navíc může být dále prodlužována jednoduchými zásahy operátora sloužícími k transferu chladící vody. Ve srovnání s tím je tato doba u stávajících elektráren jen 2 – 8 hodin. Je tedy opodstatněné tvrdit, že bezpečnost je u AP1000 na lepší úrovni.

Má elektrárna AP1000 prvky tzv. „hloubkové ochrany“?

Ano. AP1000 v sobě má jak aktivní, tak pasivní systémy, které společně zajišťují bezpečný a spolehlivý provoz. Aktivní prvky (jako jsou systémy pro řízení chemických parametrů a množství látek nebo odvod zbytkového tepla), podporují běžný provoz a zajišťují první linii obrany pro případ, že ve stavu elektrárny dojde k výkyvům. Fungují velice podobně jako aktivní systémy používané ve stávajících tlakovodních reaktorech.

Vedle toho má AP1000 také plně pasivní systémy, které ochrání obyvatelstvo v případě, kdy ty aktivní selžou nebo dojde k výpadku elektřiny. Pasivní systémy v AP1000 jsou jednoduché, spolehlivé, dostatečně odolné a nepotřebují elektřinu k tomu, aby fungovaly. Využívají přírodní síly jako je gravitace, vypařování a kondenzace, které fungují za všech okolností. AP1000 je první a jedinou a pasivní elektrárnou, která získala licenci od NRC.

Dokázaly by pasivní bezpečnostní systémy AP1000 opravdu zabránit havárii, k níž došlo v japonské elektrárně ve Fukušimě?

Ano. Chlazení aktivní zóny reaktoru v japonské elektrárně selhalo, protože došlo k výpadku všech zdrojů střídavého proudu. Aktivní systémy se bez něj neobejdou. Jak už bylo popsáno výše, AP1000 je projektována tak, aby pasivní systémy i bez elektřiny zajistily bezpečné vypnutí a udržely elektrárnu v tomto stavu minimálně po dobu sedmi dní. Naše analýzy jednoznačně ukázaly, že AP1000 by zvládla situaci, v níž se ocitla fukušimská elektrárna, aniž by došlo k poškození aktivní zóny a úniku radiace do okolí.

Představuje tzv. „lapač aktivní zóny“ obsažený v některých projektech typu VVER lepší způsob jak se vypořádat s tavením jádra?

Ne. V málo pravděpodobném případě havárie, která by vedla k roztavení aktivní zóny v reaktoru VVER, vyžaduje použití „lapače“ v podstatě naprojektovat chybu do chladícího systému reaktoru, tedy do druhé ze tří bariér, které zabraňují úniku radioaktivity (první bariérou je obložení palivových článků, tou třetí je ochranná obálka reaktoru). V AP1000 používáme jiný přístup, tzv. zadržení v nádobě reaktoru, který druhou bariéru zachovává.

Dutina reaktoru je v našem případě zaplavena vodou, čímž se chladí nádoba reaktoru a je zabráněno protavení aktivní zóny nebo jeho částí do kontejnmentu. Jelikož k chlazení nádoby dochází bezprostředně po vzniku havárie, tvrzení pana Laaksonena nejsou pravdivá. Tento způsob vypořádání se s poškozením aktivní zóny spočívající v zadržení v nádobě reaktoru byl přezkoumáván několika dozorovými orgány a úspěšně instalován ve finské jaderné elektrárně Loviisa.

Je z hlediska bezpečnosti lepší elektrárna s jedním standardizovaným designem, jako je AP1000, nebo elektrárna s řadou odlišných designů, jako jsou ty typu VVER?

Standardizovaný design je podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii, NRC a dalších regulátorů jedním z důležitých aspektů, který přispívá k jaderné bezpečnosti. Hlavní výhodou je, že díky standardizaci můžete zkušenosti nabyté na jedné elektrárně snadno sdílet a adaptovat na další. Na druhé straně design ušitý na míru zákazníkovi vytváří omezení co do možností učit se a sdílet zkušenosti mezi elektrárnami. Další výhody standardizace spočívají ve větší hospodárnosti a snazším licencování.

Absolvoval design AP1000 důkladné kontroly bezpečnostních systémů v několika zemích?

Ano. Ve Spojených státech, v Číně a v Evropě. V Evropě organizace European Utility Requirements (EUR) potvrdila, že AP1000 odpovídá jejím požadavkům a tedy může být postavena v Evropě. Jaderný dozor ve Velké Británii navíc udělil designu AP1000 předběžné schválení – zde Westinghouse bude usilovat o finální licenci v okamžiku, kdy se obnoví zájem zákazníků.

Ve Spojených státech přezkoumával pasivní systémy AP1000 Poradní výbor pro bezpečnost reaktorů (ACRS) a společně s NRC prohlásil, že splňuje kritéria NRC pro jednorázové poruchy i další bezpečnostní kritéria a obecně vyhovuje bezpečnostním požadavkům. Když to shrneme, elektrárna AP1000 prošla nesmírně intenzivní sérií testů a hodnocení ze strany jaderných dozorů, univerzitních expertů a řady nezávislých odborníků. Žádný jiný reaktor se nemůže pochlubit takovými referencemi a pravděpodobně se jedná o nejpodrobněji zkoumanou jadernou elektrárnu všech dob. Na základě těchto zkušeností jsme přesvědčeni, že náš design může být velice dobře licencován v ČR.

Dokáže Westinghouse v rámci lokalizace dostavby Temelína nabídnout významný podíl práce českým zaměstnancům a firmám?

Samozřejmě. Naší filosofií je „Nakupujeme tam, kde stavíme“, a proto Westinghouse intenzivně zapojí český průmysl do dodávek a výstavby elektráren AP1000. Již delší dobu máme uzavřeny strategické dohody s Metrostavem, Vítkovice Machinery Group a I&C Energo. Nedávno Westinghouse podepsal dohodu o spolupráci s ČVUT a ta dává univerzitě šanci mj. podílet se na výpočtech, analýzách a testování materiálů pro nové temelínské reaktory. V lednu 2013 jsme podepsali memorandum o porozumění se společnostmi Excon Steel a Modřany Power, první ze série dohod na odběr surové oceli a ocelových konstrukcí pro výstavbu AP1000. Pokud Westinghouse zvítězí v tendru, celkem odebereme v Česku téměř 80 tisíc tun oceli.

S českými podniky chceme pracovat tak, aby se z nich stali respektovaní dodavatelé pro jaderný průmysl v tuzemsku i v zahraničí. Je třeba si uvědomit, že Westinghouse už má za sebou intenzivní spolupráci s firmami ve Španělsku, Francii, Japonsku, Jižní Koreji a Číně, kde se podařilo místní podniky přivést na globální trhy. V České republice je skvělým příkladem takové společnosti firma I&C Energo.


*****

Howard Bruschi
Former Senior Vice President and Chief Technology Officer
Westinghouse Electric Company


< Zpět